Ing. Mira Vlach - projektové řízení, informatika a marketing

Ing. Mira Vlach > Články > Iniciace projektu principem "shora" vs. "zdola"

Iniciace projektu principem "shora" vs. "zdola"

19. 2. 2013, napsal Ing. Mira Vlach:

Shrnutí: Je váš projekt spíše realizací průkopnické novátorské myšlenky? Nebo přirozeně vyplývá z potřeb běžných pracovníků a uživatelů, tj. potřeb masy lidí? A jaká nebezpečí projektům v závislosti na těchto vlivech hrozí? Zkuste se zamyslet, jakým způsobem jsou vaše projekty iniciovány a jak přistupují k řešení potřeb lidí.

Slyšeli jste někdy o tom, že by se lidé v národním referendu aktivně dožadovali stavby obrovské přehrady s vodní elektrárnou? Že by občané města po svých radních razantně požadovali vybudování nové tramvajové sítě? Nebo že by odbory ve firmě tvrdě stávkou prosazovaly expanzi na nové technologie a trhy, jinak firma bude stagnovat a bude muset propouštět lidi? Že jste o tom nikdy neslyšeli? Já taky ne. A co brblání lidístížnosti na rozbitou silnici, pomalý internet, dlouhé fronty, nekvalitní výrobky, vysoké ceny atd..? To už je povědomější?

Henry Ford, průkopník automobilového průmyslu, prý řekl – "Kdybych se lidí zeptal co chtějí, chtěli by rychlejšího koně." Tento citát v mých očích skvěle ilustruje dva často protichůdné principy iniciace projektu – „shora“ a „zdola“. Myslím, že nemusíte být přímo vynálezce a průkopník, aby bylo užitečné zamyslet se nad tím, co s sebou tyto dva principy přináší do našich projektů a jak s nimi nejlépe pracovat.

V čem se liší principy „shora“ a „zdola“?

Místo vymýšlení definic bude lepší si tyto principy ilustrovat na dalších příkladech a protikladech. Zářný příklad prosazování myšlenky shora je např. gigantický postavený most, který překlene celý záliv (nebo horské údolí) a usnadní tak zásadně cestování způsobem, který nemá moc šancí se zdola prosadit. Takový nápad chce spíše přesvědčivé vizionáře, kteří jsou schopní pro něj získat dost zdrojů a podpory.

Golden Gate Bridge
Golden Gate Bridge jako příklad projektu, který je nutné prosadit „shora“; (Obrázek: FreeDigitalPhotos.net / autor porbital)

Naopak na příklad prosazování zdola si vzpomeňte, až někdy půjdete po vyšlapané cestičce v trávě. Vyšlapané cestičky nevznikají proto, že to někdo přikázal. Vznikají jen tam, kudy se hodí lidem chodit – např. jako zkratka na autobusovou zastávku. Když se ve městě nepostaví chodník tam, kde lidi často potřebují chodit, stejně se tam časem vyšlape cestička jasně ukazující, kudy je to pro lidi efektivnější. U projektů iniciovaných zdola vidím jako typické právě spíše méně náročné dílčí zlepšení či účinnější řešení. Pro radikální odvážnou změnu se těžko sama od sebe najde potřebná shoda.

Dle mého jde o dva principy, každý má své místo, ale vzájemně se nenahradí. Podívejme se ještě podrobněji na rozdíly mezi nimi:

V čem je rozdílPrincip „shora“Princip „zdola“
Výchozí situaceMám nápad, který chci prosadit i přes nedůvěru nebo neznalost ostatníchPro nápad projektu panuje od začátku vesměs široká shoda
Způsob myšleníPromyšlené řešení, někdy též „náhlé osvícení“, výsledek kreativní spolupráce atp.Selský rozum, lidská přirozenost
Převažující efektInovace, originalita, zásadní změnaZjednodušení, zefektivňování, přirozený vývoj
Kdo je typickým nositelem ve společnostivedení firmy (komunity, města…), specializovaný odborník, vizionář, přemýšlivý řadový pracovník, začínající podnikatel, umělec…Běžní uživatelé, pracovníci, zákazníci
Poptávka a uspokojení potřebNabízí nové řešení potřeb, které nemusí být vždy ani jasně patrné; jasnou poptávku většinou nikdo ani nezformuloval (např. zpěvák experimentováním originálně smíchá žánry a získá si zcela nové publikum)Uspokojuje existující jasnou poptávku (např. posluchači se opakovaně ptají zpěváka, jestli někdy bude hrát i v jejich městě, tak u nich uspořádá koncert)
Kdo iniciujeMyšlenku musí k realizaci prosadit někdo, kdo „má koule“. Musí pro nápad získat ostatní a přesvědčit je.Náměty přicházející zdola, od masy lidí. Není potřeba vizionáře, protože se spíše převezmou osvědčená řešení odjinud. Stačí jen někdo, kdo námět zpracuje, zformuluje a přivede bez odporu ostatních k realizaci.
Jak a co se rozvíjíČasto je třeba stavět na „zelené louce“Je třeba jen pokračovat – rozvíjet to, co už funguje (renovace, přestavba)
Příklad v urbanistice a architektuřeDůsledně promyšlená a optimalizovaná infrastruktura měst (akvadukt, dálnice, zámek s parkem…)Obydlené slumy, které podle skrytého vzorce živelně vyrůstají kolem měst
Příklad v energeticeObrovská vodní elektrárna, která zatopí celé údolí a změní naprosto ráz krajinyMalé solární panely na střechách rodinných domů

Nás budou tyto principy zajímat hlavně ve vztahu k realizovaným projektům, zejména co se týká zákazníků, uživatelů, pracovníků ve firmě atp. V ideálním případě se v projektu mohou oba principy protnout a projektem realizujeme mimořádně kvalitní úspěšné řešení – vřele přijaté, chytré a řešící skutečné potřeby mnoha lidí.

Nutno ovšem také dodat, že toto rozdělení se nemusí vztahovat na všechny projekty. Některé jsou realizovány např. kvůli změně související legislativy či kvůli jiným důvodům a těžko by se uměle zařazovaly do některé z těchto dvou kategorií.

Princip shora – tipy a možná úskalí

Mnoho lidí, na které jsem v průběhu let narazil, se domnívalo, že právě oni přišli se super nápadem. Něco, na co všichni čekají a sednou si z toho s prominutím na prdel, jak je to geniální a že přesně to tady chybělo. V některých případech tomu tak možná téměř bylo, ale dost často ten nápad spíše narazil na neúprosnou realitu. A buď se realitě pak záměr po tomto střetu včas přizpůsobil, nebo potichu vyšuměl a skončil. A týkalo se to např. startů podnikání, nových produktů i různých dalších projektů. Což je podle mě i jedno z nejvyšších rizik projektu iniciovaného „shora“, tj. ve stylu Forda si řekneme – lidé vlastně ani neví, co chtějí, a nebudou to vědět, dokud jim to nedáme. Věřit si musíte, protože když si věřit nebudete, máte o to menší šance uspět. Ale riskujete, že vaše řešení je nedomyšlené a může být naprosto mimo realitu. Následovat pak může ekonomická smrt projektu pro nezájem (v případě dobrovolnosti) nebo masové odmítání a protesty (v případě autoritativního vnucení) jako jsme mohli vidět nedávno například u projektu SKaret na výplatu sociálních dávek.

SKarta
I se sebevětšími pravomocemi se vám někdy bude projekt prosazovat jen těžko. Jako v případě projektu SKaret, který je pod silnou veřejnou kritikou. (Obrázek: www.mpsv.cz)

Naopak jako příklad velmi zajímavého a perspektivního projektu „shora“, se mi zdá superpočítač v Ostravě. Tento EU projekt za cca 2 miliardy korun, má podle mě skutečný potenciál pomoci odklonit Ostravsko od stále převažujícího hutního a strojírenského průmyslu trochu více k vědě a IT, a mít celkově pozitivní dopad na Ostravu i vědecké možnosti celé ČR.

Na co se zaměřit a co si uvědomovat u projektů iniciovaných „shora“:

Princip zdola – tipy a možná úskalí

Co se týče principu „zdola“ a jeho využití v projektech, tak základem úspěchu je v mých očích umět identifikovat možnosti, které se nabízí, a využít je co nejvíce v souladu s přirozeností, tj. s vynaložením minima nadbytečné energie. Podobně jako když se např. surfař krásně sveze na vlně – když to umí. Projekty jsou málokdy iniciovány zdola v tom smyslu, že by vám na stole přistál nějaký konkrétní návrh na realizaci projektu. Když už nějaký konkrétní návrh přijde, bude to nejspíš ve stylu žádosti zaměstnanců o rozšíření parkoviště před firmou. Proto bude záležet zejména na vaší šikovnosti, jak jste dobří ve čtení „vln“.

Surfař na vlně
Můžete se rozhodnout pokusit se tuto vlnu zastavit. A nebo se na ní se svým projektem svézt. Vyberte si. (Obrázek: FreeDigitalPhotos.net / autor M-Pics)

Na co se zaměřit a co si uvědomovat u projektů iniciovaných „zdola“:

Rozdělení na iniciaci shora a zdola může být důležité zejména tehdy, když ve firmě některý ze způsobů iniciace patřičně nefunguje. Například když vedení zcela ignoruje připomínky lidí vykonávajících práci, přičemž na něž mají jejich rozhodnutí dopad. Nebo když naopak vedení firmy nemá odvahu činit potřebné rázné kroky a očekává, že k nim bude popostrkováno od svých podřízených zaměstnanců. Nebude. Dostane nanejvýš varovné signály, které musí vyhodnotit vedení samo.

Napadají vás další zajímavé příklady nebo chcete komentovat mé srovnání těchto principů? Napište mi nebo můžete psát své komentáře na Facebookové skupině Novinky z projektového řízení.


Odběr novinek

Chcete-li být stručně upozorněni na nové články a aktuality, přidejte si RSS kanál tohoto webu do čtečky zpráv nebo přihlaste svou emailovou adresu k odběru novinek přibližně jednou měsíčně:

Vaše emailová adresa:

Ochrana soukromí: Vaše emailová adresa zůstane zachována v naprosté tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnuta. Novinky jsou zasílány formou stručného textového emailu jednou nebo maximálně dvakrát měsíčně. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu uvedeného na konci každého emailu.


2017 © Ing. Mira Vlach – Všechna práva vyhrazena



skolenipm.cz